Vyvýšené záhony nejsou jen módní záležitost. Pro mě je to hlavně způsob, jak mít na zahradě pořádek, ušetřit si ohýbání a dopřát rostlinám tu nejlepší půdu. Letos na jaře stavím další a tady je můj vylepšený postup, který kombinuje nezničitelný základ a přírodní ochranu dřeva.
Základ, který nepodlehne vlhkosti
Největším nepřítelem dřevěných záhonů je vlhkost od země. Proto jako první krok dělám základ ze ztraceného bednění.
- Do země usadím jednu řadu betonových tvárnic a vyliji je betonem
- Tím vytvořím stabilní a suchý „sokl“, na který teprve usazuji dřevěnou konstrukci záhonu.
- Dřevo tak není v přímém kontaktu s mokrou trávou a hlínou, což mu dramaticky prodlouží životnost.
Přírodní ochrana a masivní konstrukce
Na nátěr nepoužívám chemii, ale dřevný tér (borovicový dehet). Konzervuje dřevo, odpuzuje vodu, dovoluje mu dýchat a dává záhonu stylový, tmavý vzhled.Co se týče samotné stavby, na materiálu nešetřím. Používám prkna o tloušťce minimálně 3 cm. Takto masivní prkna se nekroutí a záhon vydrží dlouhé roky. Do rohů konstrukce pak osazuji masivní dřevěné stojky (hranoly), do kterých prkna zvenku šroubuji. Celá konstrukce je tak extrémně stabilní a nerozjíždí se pod tlakem zeminy.
Postup stavby krok za krokem
- Příprava základu: Na vybraném místě vyrovnám terén a vyskládám obvod ze ztraceného bednění.
- Ochrana proti hlodavcům: Dovnitř základu na dno položím pletivo s malými oky. Myši a hryzci tak nemají šanci se spodem do záhonu dostat.
- Dřevěná konstrukce: Na betonový základ usadím rám z prken (nejlépe modřín nebo silný smrk), která jsem předem důkladně natřel dřevným térem.
- Vnitřní izolace: Z vnitřní strany rámu připevním nopovou fólii (špunty směrem ke dřevu), aby byla stěna chráněná před vlhkostí ze substrátu.
Čím ho naplnit?
Tady se vracíme k mé metodě „bez rytí“. Do spodní části patří hrubý materiál (větve, staré dřevo), pak obrácené drny trávy, listí a nakonec ta nejlepší vrstva kompostu. Díky vyvýšení se záhon teď na jaře rychle prohřeje a můžeme sázet!